
Po měsíci plném programování na škole 42 Prague jsem se cítil tak vyčerpaný, že jsem se rozhodl pro spontánní dovolenou. Měl jsem štěstí a přes polské cestovní kancelář jsem našel výhodnou letenku na Dominikánskou republiku v akci last minute.
Tento lístek jsem koupil den před odletem z Polska. Protože mi v polské cestovní kanceláři neustále pokládaly telefony, jakmile zjistili, že nemluvím polsky, ale jen anglicky, byl jsem plný pochybností, zda vůbec někam poletím. Ale právě o to jde při pravém dobrodružství. Naštěstí bylo vše v pořádku a brzy jsem seděl v letadle.

Po přistání jsem zjistil, že nemám hotovost a potřebuji se dostat 20 kilometrů do města. Na letišti jen taxikáři s přemrštěnými cenami – šel jsem proto raději pěšky k hlavní silnici.
Taxikáři mě varovali, že je to blbý nápad. Nevěřil jsem jim a vyšel. U silnice jsem stopoval a brzy zjistil, že tudy jezdí místní taxikáři za zlomek ceny.
V ubytování jsem si konečně udělal plán na dovolenou – protože dřív na to nebyl čas. Majitelka znala ostrov dobře a poradila mi prozkoumat sever.
Navštívil jsem spoustu pláží a dostal se až do Las Terrenas – to mě nadchlo nejvíc. Pláže tam jsou krásné, skoro prázdné, žádné davy.
.jpg)






Podmínky pro surfování skvělé, teplota vody ideální – zaplatil jsem si lekci surfu. Snowboarding a wakeboarding jsem znal, takže základy mi přišly díky tomu zvladatelné.
Co bylo ale těžké, tak čekání na správné vlny a správné načasování kdy skočit na prkno. To chce hodně cviku. Ale celkově se mi to líbilo a chci se v tom zlepšit.
Od tohoto pobytu jsem si zamiloval španělský jazyk. Při rozhovorech s místními jsem používal překladač, ale ten jazyk mě chytl natolik, že se ho chci naučit aspoň na úroveň B2 – abych mohl mluvit španělsky v Latinské Americe, Střední Americe i jinde ve světě.





