Bylo to již podruhé, co jsem navštívil Portugalsko. Tentokrát jsem nechtěl objevovat jen přírodu na jihu, ale také města na západě země.
Přiletěl jsem do Fara – nejprve pláž u města a zmrzlina, pak průzkum samotného města. Architektura nádherná, vše působilo pomaleji a klidněji než doma.
Mým druhým cílem byl Lagos, kam jsem jel autobusem. Normálně bych Algarve objevoval autem, ale tentokrát jsem chtěl navštívit hlavně města na severozápadě a v jižní části strávit jen pár dní. Lagos se mi moc líbil – zvlášť okolní pláže. Navíc jsem potkal spoustu zajímavých lidí a sdíleli jsme cestovatelské příběhy. Pak jsem se přesunul na sever, do Lisabonu.
Byl jsem překvapen, jak obtížné je město prozkoumávat pěšky – leží na spoustě kopců. Nejlepší způsob, jak se pohybovat, jsou jednoznačně tramvaje. Jsou nejen praktické, ale jízda v nich je sama o sobě zážitek. Žluté, trochu starší, v prostředí lisabonských uliček prostě dokonalé.
Architektura je působivá a z okolí lze snadno vyrazit i na pláž. Jídlo, kultura a tramvaje – to mi na Lisabonu zůstane nejvíce v paměti.
Z Lisabonu jsem pokračoval na sever do Porta. Krásné město – spousta pouličních hudebníků a umělců, impozantní most, řeka plná malých lodiček.
Stejně jako v Lisabonu lze i tady snadno vyrazit na pláž – to je ve střední Evropě prostě nepředstavitelné. Naprosto rozumím tomu, proč si tolik digitálních nomádů vybírá Portugalsko jako svůj domov.