Stopování Marokem 2017
Psal jsem diplomovou práci na univerzitě a věděl jsem, že pak přijde první práce. Chtěl jsem si předtím ještě užít dobrodružství – vzal jsem s sebou kamarádku a vyletěl do Maroka. Cíl: prozkoumat zemi stopem.
Z Mnichova do Nadoru
Nejprve jsem musel stopem dojet do Mnichova, kde jsme se měli potkat. Leden, náročný začátek – ale stopování mám rád, takže nevadilo.
Cesta šla celkem dobře, až na jednu situaci: minul jsem sjezd a pak jsem se nemohl dostat zpět na jih. Všechna auta jela do Stuttgartu. Čekal jsem asi tři hodiny, než mě vzal kamioňák. Pak to šlo bez problémů a večer jsem se potkal s kamarádkou.
Druhý den jsme jeli stopem do Frankfurtu, kde jsme přes Couchsurfing přespali. Hostitel byl super – ještě nás odvezl na letiště a odletěli jsme do Maroka.
Přiletěli jsme do Nadoru na severu Maroka, kde jsme se setkali s několika lidmi, které kamarádka znala přes Couchsurfing. Počasí sice bylo deštivé, ale atmosféra, architektura a jiná kultura byly neuvěřitelně krásné. Pili jsme tradiční marocký čaj s velkým množstvím cukru.
Z Nadoru jsme pokračovali přes Al Hoceima do Tetuánu. Tato trasa byla úchvatná a celou dobu jsme mohli obdivovat moře.
Z Tetuánu jsme pokračovali do Chefchaouen, takzvaného „modrého města". Tam jsme potkali muže, který se stal naším průvodcem po městě.
Fés a Casablanca
Z Chefchaouen jsme dojeli do Fésu. Byl jsem tam dost vyčerpaný a místy to bylo opravdu náročné – narazili jsme i na lidi, kteří se nás pokoušeli okrást. Naštěstí jsme přišli jen o pár drobností.
Po Fésu jsme pokračovali do Casablanky, kde nás provázeli dva muži, které kamarádka poznala přes Couchsurfing. Obzvlášť působivá byla mešita Hassana II.
Marrákéš
Z Casablanky jsme pokračovali do posledního cíle – Marrákéše. I tam nás provázel místní průvodce, kterého jsme našli přes Couchsurfing. Marrákéš byl úplně jiný než města na severu – silná africká atmosféra, slunečno, trhy a stánky všude. Toto město se mi líbilo ze všech nejvíc. Museli jsme odjet, ale zůstalo mi v paměti navždy.
